Týden škol Unesco

Datum konání: 6. - 9. 4. 2010

Téma: Záchrana kořenů evropské kultury

Tematické okruhy

  1. POJMY: kultura, Evropa, kořeny

  2. STROM EVROPSKÉ KULTURY: Kořeny, kmen, větve, listy, plody

  3. SPOLEČENSKÉ A NÁBOŽENSKÉ JÁDRO: Uspořádání společnosti a náboženství v základech evropské civilizace

  4. CO ZNAMENÁ BÝT KULTURNÍ: Vzdělání, umění

  5. SESTAVENÍ SEZNAMU TOP DĚL různých společenských odvětví, 12 nejlepších obrazů, knih, filmů, skladeb

  6. PROČ A JAK SESTAVOVAT KOŘENY: Péče o kulturní dědictví, co je nutné zachovávat

 

Způsoby zpracování

  1. referáty, eseje, diskuse, encyklopedická hesla, články ...

  2. koláž,cyklus obrazů, nástěnka ...

  3. počítačová prezentace, řízená diskuse, konference, seminář ...

  4. projektový den

 

Konkrétní aktivity:

 

Prima: Dějepis - představy studentů o architektuře v době starověkého Řecka a Říma (antická společnost), cyklus obrazů, nástěnka v přízemí školy (Mgr. A.Němcová)

 

Sekunda - tercie: Výtvarná výchova - roláž, zpracování středověkých obrazů a fresek touto metodou, cyklus obrázků, přízemí školy (E.Hartmanová)

 

Kvarta: Český jazyk - inspirace básnickou skladbou Miloslava Bureše Otevírání studánek zhudebněnou skladatelem B. Martinů - drobné úvahy o kořenech lidové slovesnosti, zachovávání folklóru, uchovávání kulturních památek - písemné práce, prezentace v přízemí budovy školy (PhDr.A.Nechvílová)

 

Sexta: Hudební výchova - medailonky českých hudebních skladatelů doby baroka, klasicismu a romantismu, graf nejoblíbenějších českých skladeb v cizině, fiktivní rozhovor s A.Dvořákem - nástěnka v přízemí budovy (Mgr. L.Čechalová)

 

Septima: Český jazyk - žebříček nejvýznamnějších spisovatelů 1. poloviny 20. století - nástěnka v přízemí (Mgr. E.Francová )

 

Oktáva: Český jazyk - časová osa s nejvýznamnějšími spisovateli v průběhu literární historie, sestavování žebříčku literátů, filozofů a samotných děl, esej s tématem „ Můj žebříček nejoblíbenějších autorů a děl", prezentace v učebně a v přízemí budovy školy (Mgr. R.Eliášová )

 

Maturitní písemná práce: Jedním z témat pro maturitní písemnou práci byla „Záchrana kořenů evropské kultury v průběhu 3. tisíciletí" - referát

 

Konečná podoba výstavního panelu - Mgr. R.Eliášová

Teoretické rozpracování jednotlivých bodů - Mgr.P. P.Tobek

 

Vypracovala: Mgr.Romana Eliášová

 

 

Záchrana kořenů evropské civilizace

- klíčová díla z mého úhlu pohledu

Kateřina Korábková (oktáva)

 

Mám-li se zamýšlet nad díly, která stála a stojí u kořenů evropské civilizace, která ji nejvíce ovlivnila, jedná se o velice nesnadný úkol. Nepřipadám si jako kompetentní osoba k tomu, abych rozhodla, byť jen sama za sebe, zda má pro evropské dějiny větší vliv Homérova Iliada nebo Akvinského Suma. Pokud se navíc jedná o díla, která zasáhla celou kulturu, budou mít přirozeně blíže k filosofii než k beletrii, protože kupříkladu Voltairovy spisy měly na smýšlení Evropy jednoznačně větší vliv než Defoeův Robinson, při vší úctě k oběma pánům. Z hlediska literatury je tomu možná naopak, ale to celý úkol nikterak neusnadňuje.

Nedovedu se ubránit pocitu, že přes všechnu svou snahu zůstat objektivní budu chtě nechtě nenápadně protlačovat do popředí své oblíbence bez ohledu na jejich vliv. Samozřejmě ani v nejmenším nechci popírat jedinečnost Shakespeara nebo hloubku Dostojevského, ale proč by se mělo zapomínat na ojedinělé dílo Charlese Dickense? Když pak procházím náš společný seznam, musím rozhořčeně volat: A kde zůstávají Doyle, Christie a Chesterton, když se dnešní literární trh jen hemží detektivkami? Proč nikdo nezmínil C.S. Lewise, nejvýznamnějšího křesťanského humanistu, nebo jeho přítele Tolkiena? Copak si Středozem, inspirace tisíce světů, nezaslouží uznání? A co Jules Verne, který, ačkoliv psal na můj vkus příliš rozvlekle, položil základ sci-fi, žánru dnešních dní? Stejně tak nechápu, jak by mohl někdo chtít upřednostnit nečitelného Joyceova Odyssea před ohromujícím majestátem a krásou Exupéryho Citadely. Že se také nedá číst? Takový argument ale spíše zavání leností přemýšlet. Uznávám Eca a Čapka, běda tomu, kdo ne, ale nad nominací Bídníků do Top Ten, tedy Top Twelve, zvedám obočí.

Neumím určit, která díla by mohla být pro současnou Evropu zásadní, protože mám jiný žebříček hodnot. Vím, co je klíčové pro můj život, tedy vím, které autory zahrnuji svou láskou. Mám svůj osobní názor na dopad určitých děl na jejich dobu, či určitou názorovou skupinu, ale na celou Evropu? Nemohu se ubránit dojmu, že dnešní evropské obyvatelstvo si cení jiných věcí než jeho otcové, a své kořeny úspěšně popírá. A právě to je ten důvod, proč nemohu v dobré víře objektivity zatrhnout v seznamu svou milovanou Citadelu a říci: To je ona! Promiň, Antoine, kroužkujeme Kafku a mně krvácí srdce.

 

 

 

 

Záchrana kořenů evropské civilizace

Jan Hlavinka (oktáva)

Nemusel jsem se dlouho rozhodovat. Podle mě dílo, které pomohlo vytvořit evropskou kulturu, je definitivně Bible. A to nejen Starý, ale i Nový zákon. A proč? Podle toho, co učí Bible, se vytvářela morálka, a to nejenom křesťanská, ale i obecná. Z morálky se pak vytvořil právní systém, a to nejen u nás v České republice, ale i v celé Evropě, a je vidět, že některé země ho mají velmi podobný. To je důvod, proč je zakázáno mimo jiné vraždit, krást či podvádět, protože to je primárně napsáno už v Bibli. Podle Bible byla vytvořena rodina jako základní sociální jednotka. Díky Bibli vznikla církev, která mimo jiné zanechala na evropském území spoustu památek, které se staly celosvětovým dědictvím.

Tímto Bible dokazuje, že je to nejen zásadní dílo pro křesťanství, ale že se velkým dílem podílela na evropské kultuře. Tím nechci podceňovat ostatní díla a myslím si, že Bible rozhodně není jediné dílo, které ovlivnilo Evropu. Podle mého názoru ji však ovlivnilo nejvíce.